úterý 19. dubna 2011

8.-10.4. 2o11 Jarní výprava Vlčat do Kostelce nad Orlicí

8.4. Pátek

Sraz byl na vlakovém nádraží v ČT, sešli jsme se ve složení Panda, Owen, Duše, Petr, Zelenáč, Kiki, Nervák, Nemáš, Vojta Šmíd, Ho, Romča, Doktor, Čertík a Honza Šimek. Po rozloučení s rodiči, absolvování přestupů v Chocni a v Týništi nad Orlicí a po menším výšlapu do kopečka od Kosteleckého nádraží jsme byly na místě. V lomu, kde sídlí skautské středisko Kostelec se nás ujala Dráža /bývalá vůdkyně střediska/ a ukázala nám kde co je a pomohla nám se ubytovat. Skauti si zahráli venku s Vlčáky míčové hry a pak hurá na večeři od maminek. Následovali deskovky ve velké klubovně a jedna hra venku, která musela být zrušena, protože se v kopci nad chatkami objevilo červené světlo a kluci ho chtěli hned prozkoumat. Na místě nalezli náhrobek s dopisem od hraběte z místního panství, který v místním okolí dlouhá léta strašil a v dopise je prosil o pomoc při jeho záchraně. Kluci, i když se někteří docela dost báli, slíbili mu pomoci, jen ne už dnes…to už bylo strašení dost. Jen ještě vyčistit zoubky, pak na pohádku a honem spinkat.

9.4. sobota

Budíček byl sice až po půl osmé, ale Vlčata už stihla řádit od šesti a nejvíce bylo slyšet Doktora:D. Po snídani, kdy jsme ochutnali buchty od maminek, kluci objevili u náhrobku další dopis s prvním úkolem. Jejich prvním úkolem bylo propašovat z jednoho místa na druhé „kontraband“, ale aby to neměli tak jednoduché byly po lese „škodiči“, kteří jim bránili v přenášení. Ale nakonec přeci jen vyhrála Vlčata a získala strašidlu první střípek z jeho ztraceného erbu. Po menší svačince následoval úkol na druhý střípek. Po lese byly skryté pohádkové postavičky a u každé nějaký úkol, bylo to obtížné, ale Vlčata si s tím poradila a za odměnu se jim objevil u náhrobku druhý střípek.

K obědu byla zeleninová polévka a jako druhé kuře na kari s rýží, ale kluci byli asi ještě přecpáni jídlem od maminek, takže toho dosti zbylo na večer. Po umytí nádobí a poklizení kuchyně jsme všichni společně vyrazili do 1,5 kilometru vzdálených Častolovic, tedy přesněji do Častolovického zámku. Po cestě jsme si zahráli „povodeň - bomba - nálet“, abychom klukům ukrátili cestu. V zámeckém parku si kluci koupili něco na zoubek a hurá na zvířátka…a že jich tam bylo. Nejlepší na tom všem bylo to, že si je mohli i pohladit. U zvířátek také našla Vlčata další dopis, ovšem bylo to malinko složitější…tentokrát byla totiž s šifrou. Ale to je nepřekvapilo, protože se ji už na schůzkách učili a i tentokrát ji zvládli bezproblémů. Stálo v ní, že kdesi v parku jsou ukryté kolíky a mezi nimi další střípky, tak jsme se je vydali hledat. Po prozkoumání parku jsme je také našli a po protnutí úhlopříček vzniklého čtverce byly nalezeny další střípky.

Po návratu do Kostelce dostala Vlčata za úkol rozdělat v ohništi oheň na opékání párků a kupodivu se jim to povedlo na první sirkuJ a všem až na Kikiho se opečení párku povedlo bez chyby. Kikimu se připálil, ale naštěstí byl jeden navíc tak měl druhý pokus, ten se mu už povedl. večer byly deskovky a pokračování pohádky, kterou jsme minulý večer nestihli dokoukat. Hned jak skončila pohádka, chtěla Vlčata hned k pomníčku a odnést strašidlu všechny kousky jeho erbíku. Po vyšplhání kopce na ně čekal již poslední dopis, ve kterém všem strašidlo poděkovalo a oznámilo jim, že za jejich pomoc při vysvobození ze zakletí jim ukrylo v okolí nějakou odměnu. Po delším hledáním, přeci jen našli a to hnědé kšiltovky se znakem Vlčat. Všem se moc líbily. Po vyčistění zoubků ještě přiložit do kamínek aby bylo klukům teplo a honem do hajan.

Neděle 10.4.

Ráno jsme „lehce“ zaspali, ale to ničemu nevadilo, protože jsme vše stihli dohnat. Bylo potřeba uklidit chatky a jejich okolí a dát do pořádku kuchyň…vše jsme stihli a ještě nám zbyl čas na hry a když přišla Dráža na přebrání kluboven, ještě nás stihla vypráskat vrbovým proutkem / 14 dní před velikonocemi chodí holky na kostelecku po pomlázce a vyplácejí chlapce /, prý abychom přijeli zase.

Cestu domů jsme zvládli bez větších problémů, až na přestup v Týništi, kde jsme nastoupili omylem do jiného vlaku…ale stane se, k maminkám jsme dorazili včas.